Městská knihovna Dačice - historie knihoven

rychlé vyhledávání

kalendář akcí

	únor 2012
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
		1	2	3	4	5
6	7	8	9	10	11	12
13	14	15	16	17	18	19
20	21	22	23	24	25	26
27	28	29

kalendář na 30 dní

novinky e-mailem

Chcete-li dostávat novinky z knihovny přímo do Vaší e-mailové schránky nebo naopak chcete-li zrušit jejich zasílání, klikněte na následující odkaz:

správa zasílání novinek

weby obecních knihoven

Kučerová, Miroslava: Příspěvek ke spolkovému životu v Dačicích v letech 1868-1914. In: Dačický vlastivědný sborník IV., Dačice 2007.

Nabízíme pouze pasáže týkající se zakládání spolkových knihoven na vesnicích. Celý článek je velice rozsáhlý a je k dispozici ve sborníku. Kompletní sborník je k zapůjčení v knihovně, v městském muzeu, či k zakoupení na městském infocentru či muzeu.

Spolek pro zakládání knihoven pro lid v městě Dačicích a okolí

Hlavním iniciátorem zřízení Spolku pro zakládání knihoven byl pravděpodobně c. k. okresní soudce Bedřich Kancnýř, který po svém příchodu do Dačic přesvědčil místní spolek Měšťanskou besedu o nutnosti založit veřejnou knihovnu v Dačicích. Ta byla slavnostně otevřena 1. února 1894, avšak brzy se ukázalo, že správa knihovny je nedostatečná, a proto se objevila potřeba zřídit knihovní spolek, který by řádně pečoval o tuto knihovnu, především o získávání nových titulů. Tato myšlenka nalezla v Dačicích hned několik podporovatelů, avšak vytvoření stanov, jež byly vyhotoveny dle stanov spolků pro zakládání knihoven v Třebíči a Jihlavě, se ujal opět Bedřich Kancnýř. Dalšími iniciátory zřízení spolku byli Ludvík Fischer, Josef Příhoda ml., Antonín Kasalý a Alois Tuček. Tito pánové zaslali v polovině listopadu 1895 moravskému místodržitelství dne 8. listopadu v Dačicích vytvořené stanovy, které byly potvrzeny moravským místodržitelstvím dne 9. ledna 1896.

Spolek si za účel své činnosti stanovil zakládati knihovny v Dačicích a okolních obcích v obvodu soudního okresu dačického a jemnického.

Spolek si za účel své činnosti stanovil zakládati knihovny v Dačicích a okolních obcích v obvodu soudního okresu dačického a jemnického, vzdělávati lid městský i venkovský dobrou četbou Vychovávati lid a utvrditi jej v mravních zásadách poskytováním řádné četby. Buditi zájem lidu pro četbu pořádáním přiměřených přednášek v obvodu činnosti spolku.

Zpočátku nezájem

Spolek pro zakládání knihoven se v prvních letech svého působení netěšil přílišnému zájmu obyvatel, o čemž svědčí zpráva v Dačických listech, v níž si spolek stěžuje, že netěší se dosud té přízni, jaká mu právem přísluší. Spolek odkázán jest pouze na členské příspěvky, ale členů jest vzhledem k velikým úkolům spolkovým počet velmi nepatrný, tak že nelze větší činnost rozvinovati. A přestože měl spolek působnost pro soudní okres dačický i jemnický, převážná část členstva pocházela z Dačic. Spolek proto nechal vytisknout a rozšiřovat tzv. Provolání přátelům českého čtení!, ve kterém apeloval na nutnost podpory české četby, a jehož součástí byl také přihlašovací lístek. Zároveň uspořádal několik přednášek na stejné téma. Tato agitace byla pravděpodobně úspěšná, neboť počet členů začal rychle stoupat a v roce 1901 měl spolek již 137 členů. Spolek pro zakládání knihoven se ihned po svém konstituování chopil stanovených cílů a začal se zakládáním veřejných knihoven, které byly zřizovány především v obcích na českoněmeckém jazykovém pomezí.

První knihovna byla zřízena již v září 1896 ve Valtínově.

První knihovna byla zřízena již v září 1896 ve Valtínově. V následujícím roce byly vytvořeny knihovny v Peči, Bílkově a Dolním Radíkově. Od roku 1898 spravoval spolek lidovou knihovnu ve Starém Hobzí, kterou sice založil Akademický spolek v Telči, ale protože byla příliš vzdálená nutnému dozoru, požádal ho telčský spolek, aby ji převzal do své správy. Od konce roku 1901 spravoval spolek také Veřejnou knihovnu v Olšanech, která však zůstávala majetkem Spolku paní a dívek českých v Dačicích. Zakladatelská činnost spolku pokračovala i v následujících letech, o čemž svědčí knihovní zpráva z roku 1905, kdy měl spolek 13 venkovských knihoven, jednu veřejnou knihovnu v Dačicích a jednu knihovnu ve své správě (Staré Hobzí).

Aktivita spolku začala klesat až v posledních letech před první světovou válkou

Aktivita spolku začala klesat až v posledních letech před první světovou válkou, kdy dokonce několik venkovských knihoven zaniklo. Důvodem pravděpodobně byly vysoké finanční náklady, které musel spolek nést, a možná také klesající zájem čtenářů. Všechny knihovny se řídily jednotným knihovním řádem. Dohled nad knihovnou byl svěřen místnímu knihovníkovi, většinou z řad učitelů, který měl každoročně informovat o stavu knihovny. Vžila se také praxe, že pokud došlo k přečtení knihovny, byla vyměněna za jinou. Podle dochovaných pramenů založil spolek do roku 1914 venkovské knihovny v celkem 21 obcích, nepočítaje knihovnu ve Starém Hobzí a veřejnou knihovnu v Dačicích.

Spolupráce s ostatními spolky

Knihovní a muzejní spolek svou činnost samozřejmě neomezoval pouze na vlastní projekty, ale často aktivně spolupracoval i s ostatními dačickými spolky. Velkou příležitost ke spolupráci představovaly především oslavy různých výročí, např. panování císaře Františka Josefa I., narození, popř. úmrtí významných českých vlastenců či umělců nebo jen výročí založení některého z dačických spolků. Jednou z nejvýznamnějších akcí byla oslava stoletého výročí narození Františka Palackého v roce 1898, na jehož počest pak spolek pojmenoval některé nově zřízené knihovny v okolních obcích jako knihovny Palackého (např. v Lipové Řečici, Nových Dvorech nebo Horním Radíkově). Knihovní a muzejní spolek lze tedy považovat za jeden z nejaktivnějších dačických spolků, jehož rozsáhlá činnost silně ovlivnila kulturní život nejen v Dačicích, ale v celém soudním okrese Dačice a částečně také v soudním okrese Jemnice.

výpůjční doba

• služby
• dětský web
• knihovny na Dačicku
  • obecní knihovny
  • regionální funkce měk
  • historie knihoven
  • zpravodaje
  • katalog pro obecní knihovny
  • archiv
• zvukové knihy

• úvod
• o knihovně
• informace
• letní čítárna
• fotogalerie

kontakty