Bürg, Josef

Pocházel z tkalcovské rodiny ve Vídni, kde se také v letech 1744 až 1749 vyučil tkalcem hedvábných, tenkých a všech druhů látek u mistra Kernbichlera. Před příchodem do Slavonic roku 1759 provozoval svoje řemeslo také v nedalekém rakouském městě Dobersbergu, kde poskytoval obživu tamním tkalcovským tovaryšům. Ve Slavonicích zakoupil se souhlasem městské rady dům a začal zde s hedvábnickou výrobou. Jeho podnikání však záhy narazilo na zášť a odpor místního tkalcovského cechu, jehož představitelé si stěžovali u krajského úřadu v Jihlavě, že se odmítá zapojit do jejich cechu. Bürg se hájil tím, že výrobci šátků a tkalci hedvábí v Rakousku také nejsou zapojeni do cechů, ale vyrábějí svobodně pod ochranou úřadů, navíc na Moravě ani nebyl cech výrobců hedvábných šátků, do kterého by se zapojil. Odmítal se zapojit i proto, že slavonický cech se zabýval jinou výrobou a jeho práci zde nikdo nerozuměl. Zemská živnostenská a tovární inspekce v Brně se postavila na jeho stranu a reskriptem panovnice z 9. 2. 1760 mu byl vystaven ochranný dekret k provozování řemesla, neboť úřady považovaly za potřebné zavedení uměleckého a hedvábnického tkalcovství v zemi a podporovaly je. Roku 1761 si slavoničtí tkalci opět stěžovali, že vyrábí bavlněné cajky, nechává příst bavlnu a zaměstnává k tomu jejich tovaryše. Opět se za něj postavily úřady a stížnost byla zamítnuta s pohrůžkou, že v případě překážek bude jejich cech potrestán až zákazem řemesla a úhradou škody.

Dne 9. 2. 1763 se oženil s Klárou Švestkovou, dcerou místního radního a mydláře ve Slavonicích. Roku 1760 vyráběl tzv. švýcarské cajky ze směsi bavlny a hedvábí již na třech stavech a zaměstnával několik tovaryšů. Koupil též budovu bývalé slavonické pošty na náměstí č. 72 (později 43), kde rozšířil manufakturní výrobu na 15 stavů na švýcarské cajky a 8 až 10 stavů na bavlněné a hedvábné šátky. Roku 1770 mu byla k podpoře výroby poskytnuta komerčním konsensem v Brně se souhlasem panovnice půjčka 1000 zl. za výhodných pomínek, za kterou ručil veškerým svým i manželčiným majetkem. Optimistické pedpoklady o rozvoji hedvábnické výroby se nesplnily, protože jeho smrtí manufaktura zanikla a půjčku vyřizovatelé spláceli až ro roku 1792. Přes dosti vehementní státní podporu jak ochranou před cechovní konkurencí, tak výhodnou půjčkou, se nepodařilo vytvořit v 70. letech 18. stol. ve Slavonicích trvalé středisko hedvábnické výroby na Moravě, k čemuž došlo až o století později.

Literatura: Smutný, B.: K počátkům hedvábnické a bavlnářské výroby ve Slavonicích (Manufaktura Josefa Bürgra v zápase s mítním tkalcovským cechem, její podpora a úvěrování státem). VVM, XLVI, 1994, s. 319-330.