Codr, Josef
Původním povoláním byl podle rodinné tradice malířem pokojů. V r. 1922 vstoupil do KSČ a stal se brzy velice aktivním politickým pracovníkem, stále vyvíjel činnost i v FDTJ. Za první republiky patřil k předním představitelům radikální levice v Dačicích. Během velké hospodářské krize aktivně vedl stávkové a protestní akce dačického dělnictva. Velice konfrontačně vystupoval v této době zejména proti pravicovým stranám v dačickém zastupitelstvu. Byl dlouholetým členem zastupitelstva města Dačic, v letech 1927-1930 zastával funkci náměstka starosty. V r. 1930 byl za ilegální tiskoviny odsouzen k sedmi dnům vězení. Po propuštění vystoupil ještě v r. 1930 z KSČ a vzdal se také všech svých funkcí v obecní samosprávě. Vstoupil do sociálně demokratické strany. V bouřlivém r. 1938 byl zvolen za sociální demokracii starostou města Dačic, kterým zůstal i v době okupace ČSR 1939-1945. V září 1942 byl donucen okupanty nastoupit dovolenou a nevykonávat úřad starosty.
V březnu 1943 byl zatčen, krátce vězněn a vyslýchán v Jihlavě. Po necelém měsíci byl propuštěn. Tento krátký pobyt a následné propuštění zavdaly příčinu pro spekulace nad jeho možnou spoluprací s gestapem. Po návratu nesměl nadále až do kone války vykonávat funkci starosty. V květnu 1945 stanul v čele dačického Revolučního národního výboru. Po osvobození a návratu statutu okresního města z Telče do Dačic se stal prvním předsedou Okresního národního výboru v Dačicích. Byl jedním z rozhodujících činitelů v divokém odsunu německého obyvatelstva z města a okresu na přelomu května a června 1945. Vstoupil znovu do KSČ. Zásadně pak ovlivnil vývoj dačického okresu v letech 1945-1948. Po volbách v r. 1946 se znovu stal předsedou Okresního národního výboru Dačice. Tehdejší krize mezi pravicovými a levicovými stranami byla vyjádřena kuriózností volby, když Codr získal i po užší volbě stejný počet hlasů jako představitel ČSL dr. Karel Štěpánek a o jeho znovuzvolení rozhodl až los. Zasloužil se poté významně o vystavění okresní nemocnice v Dačicích, s jejíž výstavbou se začalo již v listopadu 1945. Nebyl však považován stranickými orgány za spolehlivého, proto byl po únoru 1948 postupně zbaven všech funkcí. Nejprve opustil v červenci 1948 funkci předsedy ONV a zůstal nakrátko druhým náměstkem předsedy. Po nových volbách v r. 1949 zmizel z vedení okresu definitivně. V r. 1951 byl z regionu prakticky odsunut, jelikož byl jmenován ředitelem nemocenské pojišťovny v Havlíčkově Brodě, o dva roky později byl v r. 1953 jmenován ředitelem lázní Velichovky. Tuto funkci zastával až do r. 1960, kdy odešel do důchodu. Obdržel několik vyznamenání. Po odchodu do důchodu se vrátil do Dačic, kde také zemřel. (Citace z: Kdo byl kdo na jihozápadní Moravě : Dačicko, Jemnicko, Slavonicko, Telčsko. Dačice: Městské muzeum a galerie, 2000. s. 23-24.)
L.: Dačice 1183-1983. Dačice 1983, s.140; Stehlík, M.: Zapomenuté dějiny. Dačice ve 20. století. Dačice 2000. s. 34.
Spolek pro vojenská pietní místa
Datum poslední aktualizace: 30. 3. 2021 11:53