Kancnýř, Bedřich

* 6. 12. 1851 Brno - † 23. 10. 1940 Brno

Po studiu práv působil ve státní správě. Veřejně se významněji projevil v Kroměříži, kde působil v 80. letech 19. stol. jako soudní adjunkt. Jeho iniciativa se projevovala ve dvou směrech: 1/ angažoval se ve sportovní činnosti, především cyklistice. Kolo bylo tehdy velkou atrakcí, 27. 2. 1877 založil s dalšími 12 odvážlivci cyklistický spolek, dne 4. 9. 1877 měl hlavní referát na prvním sjezdu českých velocipedistů na Moravě. 2/ Od r. 1877 stál v čele okrašlovacího spolku v Kroměříži.

     V září 1892 byl jmenován okresním soudcem v Dačicích. Velmi aktivně i zde zasahoval do společenského života města i okresu. Na valné hromadě spolku Měšťanská beseda dne 11. 11. 1893 podal návrh na zřízení veřejné knihovny pro lid v Dačicích. Byl založen Spolek pro zakládání lidových knihoven ve městě a okolí. Ředitel měšťanské školy K. Kamenář, učitel A. Kesner, knihtiskař A. Kasalý a B. Kancnýř stáli u zrodu veřejné knihovny v Dačicích. Z besední knihovny bylo vybráno 250 knih, které byly svázány, byl vypracován knihovní řád a od 1. 2. 1894 se začalo s pravidelným půjčováním knih. Spolek postupně založil knihovny v okolních obcích (Valtínov, Peč, Bílkov, Dolní Radíkov, Markvarec, Staré Hobzí). K. dále inicioval založení veřejné čítárny v Dačicích v r. 1898. Spolek se v r. 1897 přejmenoval na Knihovní a muzejní spolek a v letech 1898 až 1949 řídil činnost muzea. Na návrh K. z 10. 11. 1895 byla vystavěna zemská hospodářská škola v Dačicích. Aktivně spolupracoval s vedením města, především s tehdejším starostou J. Příhodou.

     Na konci 19. stol. se angažoval také politicky a byl v r. 1905 zvolen poslancem Moravského zemského sněmu za volební okres venkovských obcí Dačice a Jemnice. Ani zde nezapomněl na své dřívější působiště a byly to právě jeho návrhy, které stály za zemskou podporou železniční dráhy Telč - Dačice - Slavonice. Dráha byla realizována v r. 1902. Rovněž podporoval rozšíření měšťanské školy v r. 1905. Všechny větší plány dačických s ním byly také předem konzultovány, neboť jeho postavení poslance a zastánce Dačic zaručovalo v mnoha ohledech výhody. Zejména se jednalo o získávání zemských subvencí. K. byl po r. 1918 oceněn čestným občanstvím města. Neznáme přesné datum udělení čestného občanství. Dne 9. 9. 1936 byla po něm pojmenována alej na Palackého náměstí názvem Kancnýřův sad.

L.: Dačické listy 1897-1898; Archiv MMaG; Fišer, Z.: Když jízda na kole vyžadovala celé muže aneb Počátky cyklistiky v Kroměříži. Zpravodaj Muzea Kroměřížska, Sv. 1., 1994, s. 11-28

Citace z: Kdo byl kdo na jihozápadní Moravě : Dačicko, Jemnicko, Slavonicko, Telčsko. Dačice: Městské muzeum a galerie, 2000. 175 s.

Encyklopedie dějin města Brna

Wikipedie