Jmenujeme se..

To všichni už vědí, ne? Knihovna dostala ke svému 125. výroční založení několik dárků. Jmenuje se po významném regionálním autorovi a literátovi a promítá tak do našeho každodenního života vědomí, že historie byla kdysi současností a že naše současnost se každým okamžikem stává minulostí. Kulturní dědictví tak žije a kulturní odkaz není zapomenutým mrtvým papírem, což jsme si připomněli při oslavě přejmenování knihovny. Na budově knihovny přibyl reliéf Matěje Mikšíčka od dačické výtvarnice Vlaďky Vávrů, máme nové logo a nové cedule. Absolvovali jsme úřední kolotoč související se změnou názvu knihovny. K výročí jsme vydali dotisk komiksu pro naše větší čtenáře – „Tajemství Kláštýrku, aneb knihovna očima Kostičky cukrové“ - který vypráví příběh kostky cukru z pomníku u věže. Kostka se na pomníku nudí a v noci se vydá do knihovny. Zde najde jednak spousty knížek o Dačicích a okolí, ale také starého pána, se kterým si povídá. Děti zde najdou i jednu hádanku: Proč se budově, v níž sídlí knihovna, říká Kláštyrek? Ale protože je príma žít současností a dívat se do budoucnosti, vydali jsme leták „E-knihy z knihovny – vyzkoušejte i vy“, který je zdarma každému k dispozici v knihovně.

Na závěr stručného shrnutí bych chtěla z celého srdce poděkovat účinkujícím při oslavě přejmenování knihovny – dr. B. Smutnému (zanechal nám v knihovně i kopie zajímavých dokumentů ze života M. Mikšíčka), hercům z Tylu pod vedením paní N. Jahelkové za scénické čtení povídky Kmotřička a R. Šedovi s dcerami za hezké národní písničky.