Malé velké změny aneb jak to vidím já 

Ráda bych se vám představila a seznámila se svou knihovnickou cestou a vizí.

Jsem knihovnice tělem a duší, mám knihovnictví vystudované a neměnila bych. Pracovala jsem v Knihovně Jiřího Mahena v Brně, krátkou stáž jsem absolvovala v Moravské zemské knihovně. Poté jsem působila především jako „děckařka“ v Městské knihovně v Třebíči. Bydlím v malé vesnicí za Jemnicí společně s manželem, našimi třemi dětmi a psem.  

Proč jsem do toho vlastně šla? Většina lidí si stále myslí, že knihovníci sedí za výpůjčním pultem, dělají na čtenáře „pšt“ a jen si čtou spousty a spousty knih. Já bych velmi ráda tento pohled na knihovny a knihovníky změnila.  Bohužel, nebo možná bohudík, se knihovny mění. Vyvíjí se. Jsou dynamické, živé a snaží se reagovat na potřeby všech obyvatel, nejen čtenářů.  

Jakmile nám covid zavřel brány, přesunuly jsme se do online prostoru. Po vypuknutí války na Ukrajině jsme zrealizovali kurzy českého jazyka pro uprchlíky, v kterých se snažíme pokračovat i nadále. Upravili jsme naše vzdělávací lekce pro školy, snažíme se ptát čtenářů a uživatelů co jim v knihovně chybí a plnit jejich přání. Ať pozváním zajímavých hostů, realizací vzdělávacích kurzů na míru či další rekonstrukcí, která se snad uskuteční v následujících letech.  

Věřím, že knihovny mají současné společnosti co nabídnout a nejsou pouze jakýmsi přežitkem. Do knihovny může přijít každý. Je to bezpečný prostor, kde můžete (ale nemusíte) využít naše služby, např. bezplatný internet, bezpočet informačních zdrojů, zajímavé knihy a časopisy, milý úsměv od knihovnice za pultem. Pokud preferujete soukromí a klid, můžete si dát kávu a využít klidné části knihovny, např. úžasnou letní čítárnu se zahradou. Každý je vítán.  

Vedle funkce tzv. obýváku města (ano, tak se knihovnám začíná říkat) považuji za důležitou funkci vzdělávací. Od prvopočátků byly knihovny místa pro učení a studium. Místa vědění a informací, které se předávaly pomocí knih či informačních technologií. V současné společnosti je studium, především to celoživotní, nedílnou součástí života Ať už jde to jak zvládnout chytrý telefon, naučit se další cizí jazyk, vyznat se v množstvím informací, kterými jsme zavaleni, či jen to jak pečovat o rajčata na zahradě. Knihovny nabízí odpovědi na všechny tyto problémy. Nejen množstvím knih, ale i odborníky – knihovníky.  

Knihovník není pouze ten, co čte knihy. Musí je umět popsat tak, aby je naši čtenáři dobře našli. Musí je umět vyhledat, znát čtenářské preference. Musí znát základy pedagogiky pro tvorbu vzdělávacích programů. Musí proplouvat kulturním světem a mít kontakty na zajímavé (nejen populární) hosty, projekty (a to nejen ty české) a přednášky. Musí se orientovat v číslech a statistice, aby ukonejšil byrokratického šimla, který je i v knihovnickém světě. Musí být trochu psycholog a příjemný soused od vedle a vyslechnout si stížnosti či radosti svých čtenářů a uživatelů. Musí být lékař aby poradil co na revma a bolesti kolen. Musí být kulturista, aby odnosil stovky knih, židlí a stolů, při konání různých akcí. Musí být trochu herec, aby zvládl uvádět a moderovat kulturní pořady. IT specialista aby se vyznal v současném světě moderních technologí a mohl to předat svým uživatelům. Dobrý influencer aby dokázal knihovnu převést do světa sociálních sítí.  

Především to musí být člověk, s obrovským srdcem a pevnou vůlí. V mnoha případech se musí obrnit při oněch nepříjemných poznámkách (vždyť si tam jen čteš), proč chceš zvednout plat (vždyť si jen čteš), jak můžeš být unavená z práce (vdyť si jen čteš). Proto je mi velkou ctí, že mám tým odborníků – knihovníků kteří svou práci dělají srdcem, nebojí se změn a výzev, které s sebou přináší nová doba (a především nová ředitelka) a zároveň se nebojí říci svůj názor.  

V knihovně Matěje Mikšíčka vidím obrovský potenciál, zároveň mnoho odvedené dobré práce z předchozích let. Mým cílem je, aby knihovna obstála v současném světě plném nedůvěry, přemíry informací (mnohdy nepravdivých) a nových médií a technologií. Věřím, že půjdu po stopách mých předchůdkyň a Knihovna Matěje Mikšíčka bude nadále prosperovat a přinášet svým čtenářům (i nečtenářům) radost a inspirativní zážitky. Tak naviděnou v knihovně.  

Bc. Veronika Kvapilová, ředitelka Knihovny Matěje Mikšíčka