Knihovna Matěje Mikšíčka

Knihovna

Matěje

Mikšíčka

Dačice

Fuka, Vladimír

Fuka, Vladimír

hudební skladatel, aranžér, dirigent, sbormistr
* 25.05.1920 Dačice - † 22.11.1996 Dačice

Narodil se v dačické řemeslnické rodině. U Fuků bylo známé štukatérství a kamnářství. Otec F. byl jedním z prvních absolventů keramické školy v Bechyni. Rodiče neměli hudební vzdělání, ale hudbu měli rádi a syna v jeho hudebním vzdělávání podporovali. V dětství se učil hře na housle a klavír u Františka Obsta v Dačicích - ředitele kůru a hudební školy. První písničky začal skládat již ve 14 letech. Jeho učitel Fr. Obst ho poté začal vyučovat také harmonii a hudební formy. Další vzdělání pro svou dráhu učitele získal na Učitelském ústavu ve Znojmě, kde maturoval v r. 1939. V době studií zde hrál ve znojemské filharmonii. Nastoupil na brněnskou konzervatoř, ale studium nedokončil. Od r. 1942 do 1945 byl totálně nasazen v Německu. Hrál ve Farkašově orchestru v Nordhausenu (v Německu vznikla v r. 1943 jeho známá polka Dva šátečky). V září 1945 nastoupil jako učitel do obce Písečné nad Dyjí. Vojnu absolvoval v r. 1947 jako člen orchestru AUS Víta Nejedlého. Od r. 1948 učil ve Slavonicích a od poloviny září r. 1955 se vrátil do rodných Dačic, kde začal učit na jedenáctileté střední škole, později na devítileté základní škole.

     K prvním skladbám využíval texty dačického holiče, lidového muzikanta, redaktora Časopejska Karla Pfeifra. Do tohoto období patří i báseň Šlejferna, kterou zhudebnil v 16 letech jako waltz a upravil pro dačickou kapelu Jazz bratří Tománků. Sám v této kapele hrál na housle. Byla to také první skladba zábavné hudby, která mu vyšla tiskem v r. 1939 v brněnském nakladatelství Jaroslava Stožického. S J. Stožickým spolupracoval F. až do znárodnění jeho nakladatelství v r. 1948. Kromě oblíbené Šlejferny zde vyšla např. Rodná hrouda, Študácká, Přichází noc, Přijďte kamarádi. Tehdy také vznikla dlouholetá autorova spolupráce s mnoha textaři, jako s M. Cinkem, spisovatelem dr. Fr. Kožíkem, B. Nádvorníkem, S. Radošínským, L. Lacurou, V. Salčákem, E. Matějíčkovou, M. Drdáckým a s dačickým dr. M. Klangem, J. Hosem, dr. V. Parkanem a dalšími. Věnoval se po celá desetiletí především lidové dechové hudbě a vzorem mu byl v tomto hudebním žánru již od mládí Karel Vacek. Jako dirigent se zároveň setkával na řadě autorských koncertů s dalšími známými skladateli lidové hudby: J. Vejvodou, J. Poncarem, K. Valdaufem, Á. Rulíškem, Fr. a V. Maňasovými. V jižních Čechách spolupracoval zejména s L. Kubešem, Á. Doškem a A. Kubatou. Psal i hudbu k operetám. Spolupracoval s Karlem Kosinou, který jeho operety uváděl v brněnském divadle a na zájezdových scénách. F. spolupracoval řadu let s rozhlasem ( např. populární kabaret KO-KO v brněnském rozhlase), Gramofonovými závody (první gramof. desky Dva šátečky a Rodná hrouda vyšly v r. 1945) a televizí, kde se účastnil řady pořadů o lidové dechové hudbě (Vlachovka v r. 1970, To je ta muzika, aj.). Jeho písně jsou vydávány a interpretovány nejen u nás, ale i v zahraničí (Rakousko, Německo, Švýcarsko, Francie, Anglie a země Beneluxu).

     Fuka však nepůsobil pouze jako hudební skladatel a aranžér. Celý život se zároveň věnoval profesi učitele hudební výchovy, češtiny a němčiny. V rodných Dačicích byl dlouhá léta duší hudebního života ve městě. Od r. 1955 řídil celých 35 let Dačický dětský pěvecký sbor, který byl známý svými koncerty nejen v Dačicích, ale v celém kraji. Zároveň řídil i soubor dačických učitelů, pěvecký sbor při OÚNZ Dačice. Do povědomí obyvatel Dačicka, okresu i celého kraje se zapsal také Fukův estrádní soubor. Nejúspěšnějším pořadem byl program 50 let písničce (70 repríz). Založil a řídil kapelu osvětové besedy v Dačicích (Dačičanka). Stál u zrodu prvních Festivalů mládežnických dechových hudeb v Dačicích (od r. 1979), jejichž tradice pokračuje ve městě dodnes. Připravoval dále speciální aranžmá písní pro Dechový orchestr města Dačic, pro Dechovku bez fraku, Městský pěvecky sbor v Dačicích a řadu dalších hudebních těles ve městě a širokém okolí. Z jeho hudební dílny vzešlo více jak 100 lidových písní, operety i hudba scénická, orchestrální skladby, znělky, hudba k dětským hrám aj. Na jeho rodném domě v Dačicích mu byla odhalena 21. 5. 2000 pamětní deska.

 

D.: Dva Šátečky. Ultraphon 1945, gram. deska; Rodná hrouda. Ultraphon 1945, gram. deska; Zní krajem trumpety. Supraphon 1970, gram. deska; V. Fuka, chvíle s písničkou. Panton 1995, MC a CD; další lidové písně: Slavonická polka, Dačická polka, Hospůdka pod Landštejnem, Krajem zní trumpety, Budvarka, Ne, prosím Tě, ne; Bítovská romance, Bludička, Jaro na Vysočině, Už se zase hrají staré písničky, Jihočeským krajem, Ostravanko, hrej; Když kvete vřes, Pod Kletí, Tak znenadání, Stříbrný valčík, Podkovička, Děvče okatý, Vyznání Telči, Košíček, Šlejferna, Študácká, …

L.: Vašek, B.: Vladimír Fuka slaví šedesátiny. DZ, 1980, č. 50, s. 3-4; Na návštěvě u jubilanta. Listy Jindřichohradecka, 20. 5. 1995; Fuka, V.: Věřím v budoucnost české lidovky. Festivalové noviny, Dačice 1995; Dokumentace MMaG Dačice.

 

Citace z: Kdo byl kdo na jihozápadní Moravě : Dačicko, Jemnicko, Slavonicko, Telčsko. Dačice: Městské muzeum a galerie, 2000. 175 s.

Vzpomínka na Vladimíra Fuku

Datum vložení: 23. 2. 2020 17:10
Datum poslední aktualizace: 26. 3. 2021 13:46

Anketa

Otevírací doba

Oddělení pro dospělé:

Pondělí 8-11 12-17
Středa 8-11 12-17
Čtvrtek 8-11 12-17
Pátek 8-11 12-16

Oddělení pro děti:

Pondělí - 12-17
Středa - 12-17
Čtvrtek - 12-17
Pátek 8-11 12-16

Facebook

Instagram

instagram