Mikšíček, Matěj

* 03.02.1815 Dačice-Toužín - ┼ 12.03.1892 Brno
 
Narodil se jako syn chalupníka a základní vzdělání získal na dačické škole. Gymnázium navštěvoval ve Znojmě, Hradci Králové a v Litomyšli. Chirurgii studoval ve Vídni, filosofii v Pešti a v Brně, teologii v Brně. Věnoval se divadlu, pracoval v knihkupectví, byl novinářem a úředníkem Severní dráhy. Významný sběratel moravských lidových pohádek a pověstí: "Sbírka pověstí moravských a slezských/4 díla/", " Národní báchorky/2 díla/, "Pohádky a pověsti lidu moravského", "Národní pohádky moravské a slezské. Dopisoval např. do Koledy, Našince, Květů, redigoval "Časopis pro lid", kalendář "Domácí přítel", stál u zrodu časopisu "Týdeník", přispíval do Národních novin, do Moravských novin F. M. Klácela. Burcoval k národnímu a sociálnímu uvědomění i rodný kraj. Plně si uvědomoval význam divadla. Měl zásluhu na pořádání českých divadelních her na zámku v Telči, ve Zvolenu založil divadelní scénu a režíroval zde hry. Spolu s vysokoškolskými studenty se zasloužil o to, že i v brněnském divadle byly uvedeny české hry a v mnohých sám vystupoval.
Usiloval o povznesení divadelního života na Moravě. Před rokem 1848 pašoval ilegální brožury radikálního a protirakouského obsahu. Je vyšetřován v Brně, stejně tak jeho snoubenka Veronika Vrbíková. Přátelství jej pojilo se všemi vlastenci. V Litomyšli se stýkal s M. D. Rettigovou. Nezapomínal na své Dačicko, často sem zajížděl a snažil se zlepšovat kulturní poměry.

V roce 1848 byl 13 obcemi panství dačického a bukovského zvolen delegátem na Slovanský sjezd do Prahy. Mikšíček byl jedním z reprezentantů a mluvčích Moravy, zasazoval se o radikálnější postup, byl na něj vydán zatykač. Odešel na venkov/Berounsko, Rokycansko, Plzeňsko/ organizovat pomoc hlavnímu městu. Od studentských let měl vřelý vztah ke Slovesku. Při pobytu na Slovesku se pohyboval ve středu radikální mládeže. Své vzpomínky napsal v životopise "Bublinka ze života moravského"/ rukopis státní archív v Brně/. Do Dačic přemístěn brněnský Mikšíčkův pomník, na čestném místě nového dačického hřbitova uložena urna M. Mikšíčka a jeho ženy Veroniky, rozené Vrbíkové.