Skokan, František

Ve třicátých letech první republiky absolvoval vojenskou akademii v Hranicích a stal se v čs. armádě vojákem z povolání. Po vypuknutí druhé světové války odešel v r. 1939 tzv. jižní balkánskou cestou za hranice a účastnil se odbojových akcí čs. armády. Nejprve se účastnil bojů v Africe - prodělal tažení v Libanonu, Sýrii a byl také aktérem bojů o Tobruk. V r. 1943 se stal jedním z velitelských kádrů nově budované čs. jednotky v SSSR. Působil jako velitel spojovacích jednotek. Na východní frontě zůstal až do konce války a dostal se s čs. armádním sborem přes Duklu zpět do ČSR. V SSSR se seznámil s komunistickým činovníkem Bedřichem Reicinem, se kterým ho poté pojilo krátké přátelství. Po skončení války se stal v hodnosti podplukovníka členem štábu spojovacích vojsk Ministerstva národní obrany. Reicin se stal velitelem obranného zpravodajství, které bylo jedním z center komunistického nástupu k moci a poté hlavním organizátorem politických procesů.

     Po únorovém převratu byl S. nejprve povýšen na plukovníka a poslán na vojenskou školu do SSSR, kterou však brzy opustil. Jako odpůrci komunistické totality mu hodnost byla odňata a on držen v domácím vězení. Přednášel ještě nějaký čas na vojenské akademii, ale již 8. října 1949 následovalo jeho zatčení a následný proces. S. byl odsouzen k trestu smrti a popraven. V r. 1969 byl po několika předchozích neúspěšných pokusech rehabilitován Vyšším vojenským soudem v Příbrami a opět povýšen in memoriam na plukovníka. V r. 1990 byl in memoriam povýšen na generála.

L.: Dokumentace v MMaG Dačice.

Citace z : Kdo byl kdo na jihozápadní Moravě : Dačicko, Jemnicko, Slavonicko, Telčsko. Dačice: Městské muzeum a galerie, 2000. 175 s.

Vojenské rozhledy

Popravy dukelských hrdinů